O mně
O autorovi
Zorka Zbrklá, 33 let, vdaná, tři děti.
Motto: Úsměv je klíč, přátele potěší, nepřátele odzbrojí.
Studium: VŠ ekonomická.
Jazyky: čeština, angličtina, němčina.
Zájmy: cestování kamkoliv, kde je bezpečno (nejsem adrenalinový typ, preferuji pohodlí, dobrou kuchyni a aspoň 4* hotel), četba cizojazyčné literatury (v češtině se už asi nezlepším), filmy (kvalitní, ale vidět musím všechny, abych nějaký objevila), sport (u kterého mi to sluší), fotografování osob (nechci se chlubit, ale na rozdíl od mnoha profesionálních fotografů jsem fakt dobrá).
Studium: VŠ ekonomická.
Jazyky: čeština, angličtina, němčina.
Zájmy: cestování kamkoliv, kde je bezpečno (nejsem adrenalinový typ, preferuji pohodlí, dobrou kuchyni a aspoň 4* hotel), četba cizojazyčné literatury (v češtině se už asi nezlepším), filmy (kvalitní, ale vidět musím všechny, abych nějaký objevila), sport (u kterého mi to sluší), fotografování osob (nechci se chlubit, ale na rozdíl od mnoha profesionálních fotografů jsem fakt dobrá).
Jsem hezká, chytrá a umím vařit, (i když mě to nebaví). Alkohol piju minimálně. Ale když se trochu napiju, tak se měním na osobu, která pak pije docela hodně a ráda. Co se týče práce, jsem flexibilní. Takže si dokážu zvyknout téměř na jakoukoli. Co nedokážu, je nedělat nic. Nuda by mě zabila.
V současnosti se sice může zdát, že zas tak aktivní nejsem, ale dělám toho dost na to, aby to zaměstnalo minimálně dva normální lidi (mám tři malé děti, práci na zkrácený úvazek, připravuji se na státní zkoušku z němčiny atd.). Pro mě (tedy moderní ženu v podobě krkavčí matky a tak trochu feministky) je ale důležitá i nějaká ta kreativní seberealizace. Proto jsem se rozhodla psát blog.
V současnosti se sice může zdát, že zas tak aktivní nejsem, ale dělám toho dost na to, aby to zaměstnalo minimálně dva normální lidi (mám tři malé děti, práci na zkrácený úvazek, připravuji se na státní zkoušku z němčiny atd.). Pro mě (tedy moderní ženu v podobě krkavčí matky a tak trochu feministky) je ale důležitá i nějaká ta kreativní seberealizace. Proto jsem se rozhodla psát blog.
Sice se může zdát, že téma Parkování u letiště je tak trochu nuda, ale pro rozmazlené lidi a rodiče (já patřím do obou skupin) je to věc docela důležitá. Při své poslední dovolené v zahraničí jsem potřebovala 12 hodin, včetně cesty na letiště, abych se dostala do cíle. Po tomto krásném zážitku jsem spotřebovala polovinu dovolené na zotavení, v čemž mi výrazně nepomohlo ani těhotenství a nemoc dvou dětí. Kdybych ještě musela na cestě domů v noci s uřvanými dětmi a deseti kufry čekat na letišti na autobus, který by mě neodvezl přímo domů, tak bych už nikdy na žádnou dovolenou letadlem neletěla. Proto bych se s vámi chtěla podělit o svoje zkušenosti s parkováním na letišti. Těším na vaše názory a komentáře.